Tato kniha obsahuje pouze informace. Informace mohou být (částečně nebo zcela) pravdivé či nepravdivé, bez ohledu na to, odkud pochází. "Velký duchovní mistr", "Osvícený", "Guru", televize, knihy, internet a další jsou zdroji informací. Žádný z těchto ani jiných zdrojů informací vám ale nedá poznání.
Poznání je něco, co získáváte zkušenostmi. Informace samy o sobě nejsou poznáním. Při budování poznání můžete využívat informace, obdržené z různých zdrojů a ověřovat je zkoušením na sobě. Pak až teprve můžete říci, že víte. Do té doby jste jen věřili, ale nevěděli. Víra je neoddělitelně spojena s pochybnostmi (ve skutečnosti se jedná o totéž, jen z jiného pohledu). Pokud věříte v pravdivost něčeho, pak o tom současně i pochybujete. A pokud o něčem pochybujete, pak je ve vás i zrnko víry. Když věříte, tak se ptáte, hledáte, dokud nedojdete k poznání. Když víte, tak se neptáte, víte a tečka.
Takže nemusíte slepě věřit tomu, co se zde píše, můžete si to zjistit sami. Můžete tyto informace využít jakýmkoli způsobem. Například, můžete si je ověřit sami, vytvořit své vlastní poznání. Nicméně, pokud budete slepě věřit tomu, co je zde napsáno, můžete si díky tomu přivodit následky.
Pokud považujete informace, které dostáváte, za své poznání, stanete se otrokem zdroje informací. Skupiny lidí, věřících v tzv. autority (guru, Mistři, učitelé, experti), jsou snadno manipulovatelné. To byl jeden z hlavních důvodů, proč (a jak) mohla vzniknout a prosperovat náboženství, -ismy, strany a další organizace, řídící člověka a jeho způsob života.
Jinými slovy, doporučuji vám - myslete sami. Použijte informace a nakládejte se všemi "duchovními mistry", "uznávanými autoritami", sdělovacími prostředky apod., pouze jako se zdroji informací. A s těmito informacemi již pracujte sami, nenechte se manipulovat. Ověřte si je, zažijte sami na sobě, protože do té doby jinak nikdy nebudete vědět, budete moci pouze věřit.
A na závěr se zeptám: Věříte v Boha? Ano? Ne? Proč? Takže?