VÝŽIVA TĚLA <<< OBSAH >>> DÝCHACÍ SYSTÉM
Zdá se být nejlépe poznaným systémem, který zpracovává zkonzumované pevné a kapalné látky, obecně nazývané jídlo, výživa anebo pokrm. Způsobují, že člověk cítí potěšení ze vzhledu, vůně a chutě potravin, a to zejména po naplnění žaludku. Kromě toho, po požitém jídle mizí hlad a žízeň. (Typické chování závislé osoby.)
Rozšířené "vědecké" (?) porozumění a výklad, jak konzumované látky budují a vyživují tělo, je následující. Požitý pokrm je rozložen (např. trávicími tekutinami a enzymy) na jednodušší látky (hlavně na sloučeniny chemické, např. glukózu, aminokyseliny). Tělo je následně používá pro syntézu (budování) toho, co potřebuje a pro získání životní energie (např. na pohybování se, myšlení a zahřívání těla). Závěr z toho se zdá být prostý, že zkonzumované látky dodají tělu energii a stavební materiál. Proto, pokud jde o energii, lze tělo přirovnat k automobilu nebo parnímu stroji, kde se palivo spálí na energii, která pohybuje celým strojem.
Někteří lidé si kladou otázku, zda skutečně snědený chléb nebo vypitá ovocná šťáva budují lidské tělo a mohou být spálené (jako např. uhlí nebo benzín) na energii. A proč různí lidé, ačkoliv konzumují výrazně odlišná množství a složení stravy, mají velmi podobnou tělesnou výšku a hmotnost? Děje se tak dokonce i tehdy, když každodenní život (např. životní prostředí, práce, fyzická aktivita) těchto osob je velmi podobný.
Jiný příklad ze života: 120 kg muž jí dva krajíce chleba a pije dvě kávy denně a nehubne. Jeho současník ve stejném dni sní šest rohlíků, dvě klobásy, půl litru mléka, tři čaje, sušenky, ovoce a něco dalšího a zůstane hubený. Oba mají stejnou tělesnou výšku a jejich fyzická aktivita je podobná.
Takových příkladů by se jistě našlo více. Pokud ne, stačí se podívat kolem sebe a porovnat lidi. Lze snadno vidět, že neexistuje absolutní vztah mezi množstvím zkonzumovaných potravin, jejich skladbou a vzhledem těla a množstvím životní energie člověka.
Proč se to děje? Kdyby větší množství zkonzumované potravy dalo více životní energie, lidí s větším příjmem potravy by měli více energie. Hovoří se dokonce o "kalorické hodnotě" potravin (účinný nástroj manipulace). Stanovené množství tuku má tolik kalorií, mléko má méně, sacharóza má více atd. Proč snědení většího množství cukru s tukem způsobuje horší stav a oslabení, než např. vypití stejného množství jablečné šťávy? Proč po sytém a těžkém jídle místo přívalu energie je člověk líný a slabý? Už od dětství je nám sugerováno "Jez hodně, abys měl hodně síly". Je smutné, jak jsou děti podváděné touto sugescí, která později v jejich životě způsobuje tolik utrpení: nemoci, stárnutí a předčasnou smrt těla.
Mimochodem, jedna poznámka. Jedna z největších škod, jaká se může dítěti způsobit, je nutit je jíst. "Pečlivé" dbaní na to, aby dítě snědlo všechno na talíři, poškozuje tělo milované osoby. Způsobuje to, mimo jiné, změny ve fyzické a psychické struktuře dítěte. Tyto změny je později obtížné zvrátit. Mají vliv na stav fyzického a duševního zdraví takovéto osoby po celý její život, který je z tohoto důvodu zkrácen. Stručně řečeno, nutit dítě jíst víc, než je ochotné, je zraňováním jeho těla.
Nechte dítě, ať se rozhodne samo. Nebojte se, dítě nebude hladovět, ani se přejídat (pokud již tak nebyl nastaven jeho program). Chraňte ho jenom před jedy, jako jsou bonbóny, sušenky, hranolky, smažené, uzené a grilované pokrmy, a také před živočišným mlékem a všemi výrobky z něho.
Vraťme se k výše uvedeným otázkám - odpověď je jednoduchá a pro řadu lidí překvapující. Snědené potraviny nedávají tělu energii. Snědené potraviny způsobují opačnou reakci, nutí tělo vynakládat energii na jejich rozložení, neutralizaci a odstranění. Ano, tělo spotřebuje vlastní energii na zpracování a vyloučení toho, co člověk do zažívacího ústrojí vložil.
Druhá odpověď může být také překvapující. Snědená potrava nevytváří buňky lidského těla. Má velký vliv na jejich konstrukci a jejich činnost, ale nevytváří je. Tělo nevytváří své buňky bezprostředně ze snědeného jídla. Látky směřující do buněk těla, získané ze snědené potraviny, jsou katalyzátorem. Tento katalyzátor způsobí, že buňka produkuje určité látky, které pro ni mohou být buď výživou, nebo jedem.
Co dělá tělo se snědenou potravou? Zcela ji odstraní, pokud funguje správně. Tělo odstraňuje zbytečné, toxické látky výkaly, močí, potem, slinami, mazem, krví, dechem, hleny, vlasy, nehty, pokožkou. Pokud je však jeho správná činnost porušená (jako je tomu u současné civilizace normou, což znamená, že téměř neexistují dokonale zdraví lidé), pak tělo s látkami ze snědené potravy zachází odlišně. Část ukládá (např. ve formě tuku, glykogenu), část odloží k pozdější likvidaci (látky, které vyžadují větší množství energie, např. těžké kovy).
Zdá se, že lidské tělo je stroj na výrobu a likvidaci odpadů, znečišťujících prostředí. Tato činnost podléhá přírodním zákonům. Čím více člověk jí, tím méně má životní energie, tím rychleji stárne a opotřebovává (zabíjí) tělo. Každý stroj se opotřebovává, tělo člověka není žádnou výjimkou, pokud ...
Dále, co se děje se snědenou hmotou. Je rozkládána na různé chemické sloučeniny. Ty se dostanou krevním oběhem do celého těla a doputují do buněk. Každá chemická sloučenina, takto vytvořená, představuje informaci. Tato informace má vliv na činnost buněk. Buňky jsou ovlivněny informacemi, pocházejícími ze snědené hmoty. Informace je program, který působí na buňky. Buňka pod vlivem tohoto programu může produkovat to, co potřebuje k životu, např. bílkoviny, minerály, vodu.
V tomto smyslu chemické sloučeniny (vzešlé z toho, co člověk jí a pije), které se dostaly do buněk, fungují jako katalyzátory, které způsobují určité reakce. Proto závisí vzhled a chování organismu na tom, co člověk jí. Látka, která se dostane do buňky, je katalyzátorem vyvolávajícím reakce pro život prospěšné, anebo ne. Čím více je informace nepříznivá (jako např. informace pocházející z jedů), tím rychleji buňka umírá.
Lidské tělo potřebuje pro správné fungování několik tisíc látek a chemických prvků denně, každou z nich ve správném množství a ve správný čas. Pokud je tělo nedostane v přesně stanoveném čase a množství, pak začíná nesprávně fungovat - to se nazývá nemocí. Vede to k rychlejšímu opotřebování (smrti) těla.
Myslíte si, že prostřednictvím jídla můžete dodat tělu všechny látky ve správném čase a proporcích? To je prakticky nemožné, že ano? Naštěstí si je tělo dokáže samo syntetizovat bezprostředně ze Světla (nebo něčeho jiného), pod jednou podmínkou, že mu v tom člověk nebude překážet.