ODLOUČENÍ <<< OBSAH >>> OMEZENÁ VÍRA V INFORMACE


NENÁSILNĚ

S tělem není radno bojovat, neboť je "chrámem Ducha" (i když ve skutečnosti je tělo v duchu). Tělo je nedílnou součástí bytosti zvané člověk. Duch (duše) bez těla již není člověk.

Boj zraňuje, přináší psychické škody a dokonce i oběti. Budete-li bojovat s tělem, kdo bude obětí?

Jak se může rozvíjet tělo člověka, který ho neustále k něčemu nutí, bojuje s ním a poškozuje ho? A jak se naopak rozvíjí tělo obklopené láskou svého majitele?

Tělo je řízeno instinktem, který potřebuje výchovu stejně tak, jako moudrý milující rodič vychovává své dítě. Takže pokud jste nepřizpůsobili tělo k životu bez jídla úspěšně v časovém rámci, který jste si stanovili, budete muset udělat více duchovní práce, ne déle hladovět.

Tělo vás informuje o svých potřebách, pokud jste naladěni na to vnímat ho. Být naladěn na cítění, co je pro tělo nejlepší, je mnohem důležitější, než nad tím rozmýšlet. Každé tělo je jiné a nejlépe komunikuje se svým majitelem skrze toto cítění.

Kolikrát jsem viděl člověka, který silou přesvědčoval sám sebe, že jíst něco (například brambory, zmrzlinu, med, ryby) je špatné, protože to poškozuje tělo, protože to zabíjí atd. Dělal to, přestože jasně cítil, že tělo se toho dožadovalo.

Takové chování poškozovalo tělo, což se projevovalo smutkem toho člověka, nespokojeností s životem, pocitem bolesti atd. Teprve poté, co dal tělu, co bylo třeba, zlepšila se mu nálada i zdraví. Takže když přestal bojovat proti tělu a choval se k němu jakou moudrý milující rodič, tělo reagovalo pozitivně.

Rady týkající se výživy, řízení principů, metod adaptací atd. jsou méně důležité než potřeby, které cítíte přicházet od těla. Když tělo správně vnímáte a umožníte mu pocítit vaši lásku, rozvíjí se tím nejlepším možným způsobem. Prostřednictvím disciplíny zajistíte, že vám tělo dá maximum, čeho je schopno.

Co je to disciplína? Je to systematická činnost plná rozvahy a lásky, zaměřená na dosažení určitého cíle. Disciplína nezná nucení, protože má na mysli pouze dobro. Díky ní lze přizpůsobit tělo mnoha věcem, které jsou obecně považovány za nemožné.

Je důležitou dovedností být schopen rozlišit mezi kázní a nucením, protože hranice mezi nimi není zřetelná. Když se spoléháte především na cítění těla a máte správné znalosti, víte, která činnost je ještě disciplína a která je již nucení. Tato dovednost je velmi užitečná při udržování těla v disciplíně, obzvláště když odstraňujete závislosti (přejídání je jednou z nich).