POHYBY SVALŮ <<< OBSAH >>> STŘÍDAVÁ SPRCHA

NÁVRAT KE STRAVĚ

Když tělo ukazuje známky vyhublosti, to jest:

pak to znamená, že je čas začít znovu jíst. Pokračování v hladovění (mylně nazývaném inedia) může přivést tělo do takového stavu, kdy nebude již nadále schopno života. Tehdy dojde k jeho opuštění, což je známo pod výrazem: vyhladovět k smrti.

Namísto udržování stavu hladovění je lépe zamyslet se a podívat se na to jinak, moudřeji - jako na další cenné zkušenosti v tomto životě. Zkušenosti s půstem, nejedením, hladověním a s tím souvisejícími věcmi. V takových případech říkám: "Život nikdy nekončí, takže to, co jste dosud neprožili, můžete prožít později; čeho jste dosud nedosáhli, můžete tak učinit v budoucnosti."

Takže není třeba se znepokojovat, protože pokud se někdo znepokojovat bude, tak si tím ztíží život a bude trpět, a proto množství Lásky přirozeně z něj vyvěrající bude omezené. Příště, již s většími zkušenostmi a s rozšířenější sférou Vědomí, to půjde lépe. Možná pak již dosáhnete stavu, při kterém vás jedení, bez jakéhokoliv nátlaku, samo opustí.

Na druhou stranu, nemá cenu bojovat s tělem, protože takové konání vám nepřinese nic dobrého. Válka přináší zranění a utrpení. Pokud budete bojovat se svým tělem, kdo bude trpět, kdo zůstane zraněný? Proto je-li návrat k jídlu moudřejším řešením, je rozumné ho zvolit. Váš svět se tím nezhroutí, ani pokud vás lidé nebudou už více považovat za osvíceného mistra.

Návrat zpět k jídlu je docela rizikovým procesem, protože (není-li proveden správně) může zhoršit zdraví více, než bylo před ukončením jedení. Literatura popisuje případy osob, které zemřely v bolestech po spěšně snědeném vydatném obědě po delším půstu.

Proces obnovy těla po hladovění lze přirovnat ke zrychlenému růstu těla dítěte. V prvé řadě to znamená, že tělo buduje samo sebe hlavně z toho, co dostává k jídlu. Takže pokud člověk sní jiné látky, než tělo potřebuje, budou jeho tělesné hmotné struktury slabší (horší) než ideální. Tělo vybudované tímto způsobem je slabší, snáze onemocní a rychleji se opotřebovává i stárne.

Nejlepším řešením při obnově "normálního" jedení po půstu je použití vědomé metody jedení. Vědomé jedení dodá tělu potraviny v takovém množství a čase, jak tělo potřebuje. Díky této metodě lze po hladovění nebo lačnění vybudovat silné a odolné tělo. Správný návrat ke stravě je ještě důležitější, než samotný léčivý půst.

Nemáte-li trpělivost na vědomé jedení, je lepší, když budete dodržovat zásady správného stravování, popsané dále (popsal jsem je ve své knize "Zásady správné výživy"). Zde jsou tři nejdůležitější z nich:

  1. Omezte množství přijímané stravy a to i navzdory "vlčímu hladu" - čím méně času uběhlo od konce půstu, tím méně jídla jezte. Zvyšujte množství stravy pomalu a postupně. "Vlčí hlad" může přijít rychle, ale pokud se mu poddáte, můžete vážně ublížit svému tělu. Vím o člověku, který zemřel v bolestech poté, co zakončil několikatýdenní půst vydatným obědem v restauraci.
  2. Nejdříve začněte ovocnými šťávami ředěnými vodou, pijte je velmi pomalu, kapku po kapce, promíchávejte dobře se slinami (jako když si proplachujete ústa). I další tekutiny přidávejte pomalu a postupně, např. nesolené zeleninové šťávy. Dále přichází ovoce, v malém množství a malých soustech, rozkousávejte tak dlouho, dokud se před spolknutím nepromění v kapalinu. Potom následuje zelenina, rozžvýkávejte ji podobně či spíše ještě déle než ovoce.
  3. Čím bližší přírodě a čím méně zpracovaná potravina, tím je vhodnějším materiálem dodaným tělu, ze kterého se tělo buduje. Takže čím méně je zpracované to, co příroda dává člověku k jídlu, tím více výhod to tělu přináší.

Jsou lidé, kteří po návratu k jídlu zůstávají jen u ovoce a zeleniny. Jedí tak bez ohledu na to, zda plánují znovu se pokusit o ŽSBJ nebo ne. Jiní postupně zavádějí stále hutnější stravu.